zobrazit detail

Popis produktu:
Liberecká Strossova vila architekta Thilo Schodera patří k pomyslným „top ten“ vilám v České republice. Mezi ikony progresivní modernistické architektury 20. let, jako jsou brněnská vila Tugendhat nebo pražská Müllerova vila, přináší Strossova vila zase jiný příběh architektury, příběh plný vášně pro nekonečné plavby svých obyvatel po Nilu, příběh architektury 20. let minulého století vzešlé z bouřlivých výtvarných výbojů německé kultury.

V kontrastu k přísnému funkcionalismu tolik oblíbenému v Čechách, zaujme svou extravagantní podobou v duchu dynamického expresionismu, jehož domovem bylo Německo. Nautické tvary inspirované zaoceánskými a říčními parníky činí z vily organickou plastiku v interiéru i v exteriéru.

Liberecká Strossova vila je příkladem stavby, která i přes turbulentní 20. století přežila ve své výjimečné podobě až do dnešních dnů.

Thilo Schoder, invenční a neobyčejně pracovitý všestranný návrhář a architekt, realizoval svou přelomovou stavbu v letech 1923 - 1925. Liberec tak byl obohacen o stavbu v duchu dynamiského expresionismu v podobě, která nemé na českém území mnoho analogií.

Svůj podíl na tom měl velkorysý stavebník Franz Stross, jenž se přistěhoval se svou rodinou do Liberce z egyptské Alexandrie. Setkání světoběžníka Strosse s architektem, který měl brzy stát na vvrcholu své kariéry, aby pak byl v rodném Německu po druhé světové válce zapomenut, bylo tímto momentem, díky němuž vznikla v Liberci extravagantní architektura mimo celkový kontext městské zástavby. Nostalgie manželů Strossových po výletních plavbách na nilském parníku, vzestup modernistických tendencí nejen v architektuře, ale i ve celkovém uměleckém snažení tvůrců, kteří přijímali nové podněty v Evropě i zámoří, to vše stálo v pozadí vzniku této nevšední vily.

Dům, o němž se začalo v odborné literatuře mluvit až ke konci 80. let minulého století, si dnes po právu znovu zasluhuje naši pozornost, protože je příkladem pestrého kvasu architektonického dení dvacátých let minulého století. Připomíná nám dobu, kdy ještě architektura nemusela být přísně utilitární prefabrikovanou záležitostí, ale zkoušela si formy převzaté z jiných oblastí, ať už to byly nautické a proudnické tvary lodí a letadel, nebo utopické ideje zhmotněné v tvz. organické architektuře.

Autorem knihy je Luděk Lukuvka,
absolvent FF Masarykovy univerzity v Brně, obor dějiny umění se zaměřením na památkovou péči.
Kurátor odělení výstavního a prezentačního Severočeského muzea v Liberci.

Autorem desítek působivých fotografií je Michael Čtveráček.